Kdo byl kdo ?...
Dětská manželství I.
Otec vlasti
Když se narodil, dali mu jméno Václav.
Pak mu v 7 letech při biřmování a svatbě se 7 letou dali jméno Karel.
Když jeho otec Jan Lucemburský zemřel r.1346 v bitvě u Kresčaku severozápadně od Paříže, kde bojoval proti Angličanům na straně Francouzů, bylo Karlovi 30 let, a k jeho jménu bylo přidáno číslo I. Ve svých čtyřiceti letech dostal číslo IV., neboť se stal čtvrtým římským císařem.
Kdo to byl ? Známe ho jako Karla IV.
Narodil se r. 1316 v Praze, ale ne na Pražském hradě, protože ten byl tehdy v dezolátním stavu, neboť r. 1303 vyhořel. Otcem byl Jan Lucemburský. Ten r.1310 přijal od české šlechty nabídku, aby usedl na český trůn. To mu bylo 14 let. Tohoto roku byl v německém Špíru oženěn s o čtyři roky starší Eliškou Přemyslovnou, které před svatbou budoucí tchán, římský císař Jindřich VII., nechal udělat tzv. ověření panenství. Teprve potom dal souhlas k svatbě.
Když mladý Lucemburk vstoupil do Prahy, kde se stále snažil kralovat Jindřich Korutanský, museli mu pomoci staroměštští řezníci prosekat městskou bránu. Teprve pak se Korutanec lekl a 10. prosince 1310 ujel i s manželkou z Prahy. Dne 7. února 1311 byl Jan Lucemburský s manželkou v kostele sv.Víta korunován.
Na českém území byla česká šlechta jeho silným a tvrdošíjným protivníkem. Spory měl
i s církví a pražskými měšťany. Narůstala moc Jindřicha z Lipé. Jeho milence Elišce Rejčce, maceše Elišky Přemyslovny ( macecha byla o tři roky starší než Přemyslovna) se prý Jan Lucemburský dvořil. R. 1319, kdy už Jan s Eliškou měli dvě dcery, Markétu nar. 1313, Jitku nar. 1315 a syna Václava nar. 1316, byli děti s matkou na Lokti. Jan nechal matku s dcerami zajmout, odvézt a internovat na Mělníku. Tehdy tříletý Václav – budoucí Karel IV. s maminkou odjet nesměl. Jindřich z Lipé prý našeptal králi, že matka Eliška chce získat trůn pro syna Václava. Ten byl nejprve dva měsíce držen v doprovodu dvou služebníků ve sklepení hradu Loket a pak odvezen na Křivoklát. Odtud ho r. 1323 jako sedmiletého odvezli do Paříže ke strýci a kmotříčkovi, francouzskému králi Karlu IV.,
zvaném Sličný. Jeho manželka byla sestrou matky Přemyslovny. Tam chtěl jeho otec Jan syna Václava jako sedmiletélo v r.1323 oženit se sedmiletou Blankou z Valois, neboť měl strach, aby z iniciativy matky Elišky, či předáků českého panstva, Václav nebyl zvolen jeho protikrálem. Blanka pocházela z vedlejšího francouzského panovnického rodu. S touto manželkou měl v devatenácti letech dceru Markétu, kterou v jejích třech letech provdali za uherského sedmiletého krále Ludvíka.
Od sňatku s Blankou je Václav jmenován Karlem. Toto jméno dostal při biřmování. Jméno Václav prý „tahalo“ za uší, neboť ho oslovovali Vaklav. Biřmováním si katolíci své ovečky upevňovali ve víře a člen církve se stal plnoprávným ( evangelíci tento slavnostní akt nazývají konfirmací. Koná se obvykle ve 14 letech po školení a přezkoušení z katechismu před celým sborem).
Když bylo Karlovi 14 let, otec ho z Francie povolal na rodové panství do Lucemburska,
kde měl získat diplomatické zkušenosti. O rok později měl v Itálii získávat vojensko-vladařské zkušenosti při potlačení ozbrojených projevů nesouhlasu tamních obyvatel.
R.1331, v jeho 15 letech, měl být v italské Pávii stolníkem najatým milánským vladařem otráven jedem vmíchaným do jídla. Zachránilo ho to, že ráno nesnídal, protože se před
mší a svatým přijímáním postil. Padesát dvořanů, kteří se nepostili, zemřelo.
Jako šestnáctiletý se postavil do čela své první bitvy u italské Modeny proti nespokojeným Italům. Na obou stranách bylo přes 7000 bojovníků. Jeho kůň padl. I on byl raněn.
Že přežil, byl prý vděčný sv. Kateřině, která ten den měla svůj svátek. Když postavil Karlštejn, z vděčnosti jí zde nechal zasvětit kapli.
Až dne 13. října 1333 navštívil Karel hrob své maminky Elišky Přemyslovny na Zbraslavi
než vstoupil do Prahy. Svou matku Karel od svých tří let již nikdy neviděl, neboť zemřela
tři roky předtím, než se mohl vrátit do Čech. Manžel Jan ani syn Václav(Karel) na pohřbu nebyli. Jan se o synově přítomnosti v Praze dozvěděl, ale nakonec to legalizoval tím,
že ho ustanovil moravským markrabětem.
Svatby (čtyři) a děti (asi dvanáct) Karla IV.
Sňatky dětí byly součástí politických tahů otců.
Manželka Blanka, původně francouzská princezna Markéta zřejmě pro svou bílou pokožku zvaná Blanche, česky Blanka s kterou se symbolicky oženil r.1323 byla odeslána zpět
svým rodičům a Karel zůstal v péči své francouzské tety. Jako manželé začali spolu žít
až po sedmi letech v Lucenbursku r. 1330. Bylo jim 14. let. Na jaře příštího roku byl ale Karel odvolán do Itálie, kde prý se choval nezřízeně. Blanka za ním přijela do Prahy v červnu 1334. Nastěhoval ji na Pražský hrad, ale zůstala tu jen měsíc a vrátila se do
Francie. S touto manželkou měl Karel dvě dcery.
V devatenácti letech r. 1335 dceru Markétu, kterou v jejích třech letech provdali za sedmiletého uherského krále Ludvíka. Zemřela ale ve 14. letech. Druhou dceru -Kateřinu měl Karel s Blankou r. 1342. Po smrti matky Blanky v 32 letech r.1348 byla jako 11 letá provdána za 14 letého Rudolfa IV. Habsburského. Ten zemřel ve 26 letech. Následující
rok jako 24 letá vdova byla provdána podruhé za dvacetiletého Otu IV. Braniborského,
syna císaře Ludvíka IV. Bavorského. První manželka Blanka náhle zemřela v srpnu 1348
ve 24 letech.
Po druhé se Karel oženil hned následující rok v březnu 1349 v Bacharachu na Rýně
jako 33 letý s 22 letou Annou Falckou, dcerou Rudolfa II. Wittelsbach, vévody bavorského a Anny Korutanské. Narodil se jim r. 1350 syn Václav, ale ještě než stačil oslavit první narozeniny, zemřel. Karel už byl rozhodnut sjednat jeho sňatek s tehdy dvanáctiletou
Anou Svidnickou, neteří uherského krále Ludvíka. Za dva roky r. 1353 zemřela při porodu mrtvého dítěte jako 24 letá i matka Anna. Karel při pobytu na hradě Žebrák připravoval Zlatou bulu, která mimo jiné zajišťovala dědičnost v rámci lucemburského rodu i po přeslici. Byla jako základní říšský zákon od podzimu 1355 postupně schvalována na říšských sněmech v Norimberku a v Metách. Platila až do zániku Svaté říše římské
v roce1806.
Po třetí se Karel oženil stejného roku 1353 jako 37 letý se 14 letou Annou Svidnickou,
dc. Jindřicha II, vévody svidnického a matky Kateřiny, sestry Ludvíka I, krále uherského, kterou původně vyhlédl pro zemřelého synáčka. Narodily se jim tři děti.
R. 1348 se 19 leté Anně narodila Alžběta (Eliška), kterou r. 1366 v 8 letech provdali za
17 letého Albrechta III. Habsburského. Alžběta zemřela r. 1373 jako 15 letá. Albrecht III.
se znovu oženil s Beatricí ze Zollernu. Měli syna Albrechta V. (II.) (1397-1439). Ten se stal
v letech 1437-1439 českým králem jako Albrecht III. Roku 1421 se jako 24 letý oženil
s 12 letou Alžbětou Lucemburskou (1409-1442), dcerou Zikmunda (1368-1437), syna
Karla IV.
Smrtí Zikmunda vymřel rod Lucemburků na českém trůně, protože nebyl mužský potomek. Byla tu ale dcera Zikmundova, která si vzala Albrechta III. z rodu Habsburského, tak on se stal r.1437 českým králem. Albrecht III. ale zemřel v říjnu 1439. Až po jeho smrti se mu narodil v únoru 1440 syn Ladislav V. Dostal jméno Pohrobek, též král Holec. Stal se českým králem od narození do své smrti r.1457. To mu bylo 17 let.
Druhým dítětem tehdy už Karla IV. a Anny Svídnické byl Václav IV.
Narodil se r.1361 na hradě v Norimberku, když Karlovi IV. bylo 45 let a Anně 22 let. Karel IV. tam převezl těhotnou Annu. Byl přesvědčen, že se narodí syn, neboť před čtyřmi roky vykonal prosebnou pouť do Cách a že když se narodí v tomto významném městě, stane
se císařem Sv. Říše římské. Stejné množství zlata, 4 kg, jako vážilo miminko poslal jako poděkování do Cách. Navíc nechal převést z Karlštejna do Norimberka říšské korunovační klenoty, které byly týden vystaveny, aby bylo všem jasné, že je bude jeho novorozený syn používat. Maminka Anna mu zemřela v červenci 1362, když mu bylo necelého půldruhého roku.
Už jako dvouletý byl Václav IV korunován českým králem. Vlády se ale ujal jako 18letý
v r. 1378, když zemřel jeho otec Karel IV.
O zajímavostech v průběhu života Václava IV. se zmíníme později.
Když zemřel v 58 letech Václav IV. r. 1419, nastalo období husitských bouří. Nastalo tzv. 17leté bezvládí až do r. 1436. Pak se stal českým králem Zikmund, nar. 1368, který byl
o sedm let mladší nevlastní bratr Václava IV.
Čtvrtá svatba 47 letého Karla IV. se konala v květnu 1363 v Krakově na hradě Wawel
s 16letou Alžbětou (Eliškou) Pomořanskou (nar.1347, zemř.1393). Proslula přezdívkou Lamželezo, protože při hostinách bavila hosty, když se, svolením manžela lámala podkovy, které přítomní muži ani neohnuli, trhala krunýře apod.
Dala Karlovi IV. šest dětí, ale o nevlastního tříletého Václava IV. z předešlého manželství Karla IV. se nestarala a on se nedokázal sblížit s novými sourozenci. Aby dal Karel IV. najevo, že dává přednost synu Václavovi, dal jej korunovat českým králem 18.června
1363, tři dny před korunovací manželky Elišky českou královnou. Tím chtěl zajistit nárok
na trůn před nároky případných Eliščiných synů.
Prvním dítětem byla Anna, nar. 1366, která se v 17 letech provdala za anglického krále Richarda II. Zemřela ve 28 letech.
Druhým dítětem Karla IV. byl Zikmund, nar. 1368, budoucí císař a král.
První nevěstu mu otec Karel IV. našel již jako čtyřdennímu miminku. Pocházela z mocného rodu Hohenzolernů, ale nakonec vstoupila do kláštera. Jako sedmiletý byl zasnouben se čtyřletou Marií Uherskou, dcerou uherského a později polského krále Ludvíka I. Velikého. Když se tato zajímavá nevěsta nečekaně zasnoubila s jiným mužem, vpadl 17letý Zikmund do Uher, kde žila a přiměl ji jako 14letou r.1385 k okamžitému sňatku. Zikmund díky ní získal o dva roky později uherskou korunu, kterou zdědila po svém otci, ale uherský trůn
se mu podařilo získat až byla zavražděna jeho tchyně Alžběta Bosenská, která vládla místo nezletilé dcery. Neměli děti. Zemřela ve 25 letech v r. 1396 po pádu z koně při honu v pokročilém těhotenství. V životě Zikmundově hrály ženy velmi důležitou roli. Samozřejmou součástí jeho doprovodu bývaly prostitutky.
Druhá svatba byla až když Zikmundovi bylo 42let a od smrti první manželky uplynulo
12 let. Zásnuby s Barborou Celskou ze Štýrska se konaly r.1405. Barboře bylo 12 let, Zikmundovi 37 let. Svatba se konala r. 1407 či 1408. Měli spolu jediné dítě. R.1409 se jim narodila dcera Alžběta (Eliška) Lucemburská. R.1421 se 12letá Alžběta provdala za 28 letého Albrechta II Habsburského, který byl v letech 1423-37 markrabětem moravským,
od r. 1433 králem uherským a po smrti Zikmunda r. 1437 králem českým.
Alžběta Lucemburská dc. Zikmunda, posledního Lucemburka Barbora byla r. 1408 korunována uherskou královnou, r.1411 římskou královnou, r.1433 římskou císařovnou a v únoru 1437 přijala korunu české královny.
Zikmund byl od mládí nadaný na jazyky. Mluvil plynule nejen německy a česky, ale i latinsky a francouzsky a později se naučil italsky a zřejmě i chorvatsky. Když mu bylo
téměř 69 let, Manželka Barbora, které bylo 44 let chtěla využít jeho stáří a nemoci a ujmout se vlády jako regentka. Zikmund to prokoukl a krátce před tím, než v prosinci 1437 zemřel vydal rozkaz, aby byla se svým milencem uherským palatinem Michalem Országem
zatčena a uvězněna. Na svobodu se dostala po několika měsících.
Pokračování příště
